Softball SK Trutnov HSM

Z historie oddílu


Fotogalerie z této historie ZDE

 

Z HISTORIE ODDÍLUV létě 1977 se dala dohromady skupinka nadšenců, kteří se domluvili, že softball není špatná věc a že když něco dělat, tak právě soft. Na trutnovském „parašuťáku“ s holýma rukama, starým míčem a starou dřevěnou pálkou se po práci (většinou v tehdejším ZPA) scházeli zakládající členové: Jirka Hochman, Jarda Seidl, Dimka Kesidis, Slávek Rohlík, Robert Kadrmas, Jarda Šafařík, Honza Rohlena, Franta Krákora, Olda Vágner, Zdeněk Šustr-Bajza,… . Na jaře 1978 pod patronátem tehdy všemocných ROH a SSM jsme se zúčastnili prvního turnaje ve Dvoře Králové a v červnu monstrózního náborového turnaje „O metu Mikrofóra“ v Mladých Bukách. Tradičně ještě bez rukavic, ale v nových dresech, jsme porazili i několik pražských družstev, což byl důvod pokračovat. V říjnu 1978 nás pod svá křídla jako oddíl softballu přijala tehdy převážně fotbalová jednota Jiskra Trutnov – Horní Staré Město. Měli jsme vlastní dresy, šest rukavic, jednu pálku, tři míče, jednoho předsedu (Jirka Hochman), přístup na hřiště a možnost hrát soutěže. Na rok 1979 jsme předložili vyrovnaný rozpočet ve výši 3.800 Kčs. Byli jsme ustaveni…Hned v následujícím roce (1979) jsme byli zakládajícími členy východočeského svazu, hráli v prvním oficielním přeboru a zorganizovali (ač sami bez žáků) jeden z prvních žákovských turnajů u nás – Trutnovský drak. O rok později jsme založili družstvo žen a z Trutnova organizovali soutěž, v níž kromě našich startovaly i brněnské a ostravské celky. Následující 3 roky představovaly maximální výkonový růst družstva mužů, které v roce 1983 vyhrálo krajský přebor a na prvním Přeboru republiky skončilo osmé. Pamětníci jistě zatlačí slzu v oku při vzpomínce na bezvýznamný (z hlediska umístění ve skupině) zápas ve skupině s Tempem (na nadhozu Vlasta Brych), kdy Tempo šlo na dohrávku 6.iningu za stavu 4:6 a snad se štěstím to dotáhlo v dramatu 7. směny na konečných 13:11. Skončili jsme pátí…Roky 1985-89 byly charakteristické vzrůstem výkonnosti družstva mužů a stagnací družstva žen, které mělo velké problémy s obměnou hráčského kádru. Vytvořili jsme základ žákovského družstva (první roky smíšeného), kde však dominoval zájem dívek. V té době v chlapeckém družstvu nastupovala i „naprosto neperspektivní“, a „samá ruka noha“ hráčka – Gábina Javůrková. Snad právě i snaha vyrovnat se klukům byla jednou z hnacích pák v jejím růstu do evropské nadhazovačské elity. Pro muže vedle tvrdých tréninkových jednotek – šlo přece o to konečně kdykoli porážet odvěké rivaly a přátele ze Dvora Králové – toto období znamenalo stavbu vlastního hřiště, resp. jeho vnitřního pole zakousnutého ke kabinám do mantinelu bývalého hokejového hřiště a vnějším polem okupujícího bedlivě hlídaný fotbalový trávník. Hned po dokončení hřiště následovaly brigády na dostavbě klubovny v areálu SK (a to jsme netušili, že si stavíme hospodu s vchodem bližším domácí metě více než je post nadhazovače – není to údaj důstojný záznamu do Guinessovy knihy rekordů ?). Ještě dvě poznámky z té nevážné stránky:

  • pověstný je na našem hřišti pivní pultík na zadní straně backstopu, kde při ligových zápasech postávají asi dvě desítky skalních fandů (tzv.“brooklyňstí“), kteří už rozplakali nejednu reprezentační nadhazovačku, zbavili rozumu nejednoho rozhodčího a rozložili svým fotbalovým pojetím softballu nejedno družstvo. Bohužel někdy i domácí.
  • pověstná se stala i softballová loučení se sezónou – Poslední pálky, které po tři roky za sebou ač dlouhodobě plánované dopředu byly pravidelně narušovány policejní (tehdy ještě „esenbáckou“) přítomností, protože vždy těsně před akcí nás opustili postupně pánové Brežněv, Andropov i Černěnko. A poslední „Poslední Pálka“ se konala v nově zkolaudované klubovně v pátek 17. listopadu 1989…

V letech 1988-90 vedle „Trutnovských draků“ jsme pořádali i další akci hodnou zápisu do knihy mistra Guinesse – turnaj neregistrovaných „O Metu Mikrofóra“. V 15 lidech za pomoci přátel z Meteoru se na hřištích v Mladých Bukách, Svobodě a Janských Lázních utkalo 20 manšaftů, ubytovaných a stravovaných v „pionýráku“ v Sejfech, odkud se živě vysílalo a kyvadlový autobus rozvážel družstva i hráče k zápasům a zpět. V roce 1989 za účasti spisovatelky Marie Kubátové, Ivana Hlase nebo pozdějšího ministra kultury a obrany a velvyslance Martina Stropnického a tudíž i za asistence a přerušovaného vysílání STB…

Rok 1990 a porevoluční euforie urychlily odchod mužské části oddílu do Mladých Buků, což na jedné straně uvolnilo již tak přetížené a neustálými konflikty s fotbalisty poznamenané hřiště pro ženy, dorostenky a žákyně, na druhé straně jsme přišli o přirozenou líheň trenérů a dalších funkcionářů, potřebných k životu oddílu. Jedinou výjimkou z ženské části reprodukce v devadesátých letech byla Mirka Gardoňová (pomineme-li Jarču Andělovou a Alenu Kopeckou pokračující ve SPARKS v Mladých Bukách).

Roky 1992-4 považujeme za nejúspěšnější, i když jejich počátek byl poznamenán krutou porážkou : v boji se zákeřnou chorobou prohrál náš kamarád, trenér a jeden z hnacích motorů oddílu ještě před jeho založením – Robert Kadrmas. Právě on měl lví podíl na postupu našich žen do tehdejší Národní ligy, a se vzpomínkou na Róbu holky dva roky chodily na prvoligovou lavičku. Díky Petrovi Borovcovi a Zdeňkovi Karlíčkovi, kteří převzali ženy pod svá křídla po Robertově odchodu, obešlo se prvoligové období sice s porážkami, ale bez větší ostudy. V té době začala stoupající křivka výkonnosti Gábiny Javůrkové, která již dovedla řadu pálkařek udržet na uzdě.

Poslední žáci (kluci) odešli ze žákovských družstev také v roce sametové revoluce a začalo se formovat družstvo kadetek, posílené další partou děvčat – která začala na jiné trutnovské škole hrát s kluky baseball pod vedením Romana Klempíře. V letech 1991-2 toto družstvo nemělo v kraji soupeře (republika se ještě nehrála). Zkusili jsme to s Little League, vyhráli kraj a republiku a byl tu první výjezd – na evropskou sérii LL do Bittburgu. Společně s mladšími žákyněmi Mladých Buků, za něž poprvé hrála tehdy na kadetky příliš mladá Hanka Kodenková, jsme slavili úspěch a po finálovém dramatu jsme domů přivezli pohár evropského šampióna. Pro nás překvapivé pozvání na světovou sérii do USA jsme k překvapení amíků z bittburgské základny s díky odmítli.

O rok později se situace doma opakovala s malou nuancí, že na přihlášce do místního kola LL jsme museli podepsat prohlášení (a hravě jsme jej podepsali), že v případě vítězství na Evropě do USA pojedeme. Samozřejmě při podpisu nikoho ani ve snu nenapadlo, že 9.července 1993 navíc na domácím hřišti a rozdílem třídy, Evropu vyhrajeme, a že 13.srpna (téhož roku!) budeme očekáváni na letišti v Chicagu. Dnes s odstupem let, kdy jsme konečně splatili dluhy (na rozdíl od Standy Ondráčka a jeho mladších žákyň a všech, kteří v tom Standu nechali), se i mně samotnému jeví naprosto neuvěřitelné, že jsme s pomocí rodičů a spousty drobných podnikatelů, města a okresu během tří neděl sehnali víza, letenky a 350 tisíc na ně. Díky i ČSA a osobně tehdejšímu prezidentovi ČSA Tomáši Stockelovi za zprostředkování půjčky, kterou jsme v následujících letech „odpracovali“ na různých přeborech a soustředěních.

10 dnů, které jsme strávili v městě Kalamazoo, bylo pro nás obrovskou školou nejen v softu, ale doslova ve všem. První zápas před jen několika stovkami diváků proti budoucímu šampiónovi se docela vydařil : nás mrzící porážka 0:2 byla pro místní tisk a televizi senzací, která na náš druhý a poslední zápas z Kanadou vytáhla lidí o několik stovek navíc. Ve finálových bojích jsme však poznali, že Američané na nás z úcty k hostům nevytáhli nejtěžší kalibr. Zhruba pět nejlepších nadhazovaček ve svých 14-15 letech by pěkně zamotalo hlavu našim prvoligovým pálkařkám … Prohrou s Kanadou 2:6 jsme se s World Series rozloučili a věnovali se poznávání „american life“, hře, tréninku, rozhodování a všemu kolem softu. Díky panu Marty De Jong, který byl naším americkým tátou (a během tříhodinové cesty autobusem z Chicaga do Kalamazoo si zapamatoval a uměl i vyslovit jména všech 30 děvčat i s jejich „ř“, „chrk“ a jinými pastmi v českých jménech), paní Evženii Kellner Jameson a Frankovi Metelkovi, našim krajanům žijícím v Kalamazoo, to byl pro nás skutečně jeden z nejkrásnějších a možná i životně „zlomových“ týdnů.

Roky 1994-5 znamenaly generační výměnu v družstvu žen následující po sestupu z NL. Kadetky a juniorky ve svých kategoriích téměř neměly konkurenci, tentýž kádr ještě nevydržel fyzickou a psychickou zátěž v soutěži dospělých. „Americký“ úspěch přilákal do oddílu řadu mladých – žaček i kadetek, zásobárnou juniorek a žen se tradičně staly Mladé Buky. Se žákyněmi jsme odehráli jeden ročník oblastního přeboru a zúčastnili se i Přeboru ČR na novém, ještě neotevřeném novém krčském areálu. Na další roky jsme již neměli trenérské a organizátorské síly na vedení dvou družstev, takže opět startovaly v soutěžích jen kadetky, doplňované výraznějšími postavami z nižší kategorie.

Roky 1995-7 u kadetek nebyly nijak výrazné – v kraji soupeři jen na trase Dvůr – Trutnov -Buky, na přeborech republiky – na konci fronty… Ženy se natrvalo zabydlely v 2.NL, i když v roce 1996 k postupu chybělo stejně málo jako v roce 1997 k sestupu. Oddíl navazuje na tradici „Trutnovských draků“ a po přestávce pokračuje 17.ročníkem jako halovým turnajem.Rok 1998 opět zvedl křivku směrem nahoru. Událostí č.1 bylo vítězství ve 2.NL a postup do nevyšší soutěže žen, kadetky na republice páté, mladší žákyně dokonce druhé. Ženy jsou oceněny Sportovní cenou města Trutnova, Hanka Kodenková získává titul Nejlepší sportovec města Trutnova. Neméně slavnou událostí byl i zápas výběru Trutnova a Ml.Buků proti kadetské „squadra azzura“ – reprezentaci Itálie.Rok 1999 pro ženy znamená obsazení 5.místa v nejvyšší soutěži, vlastní zdroje mladých hráček už nestačí krýt potřeby oddílu a přicházejí hostující juniorky z Mladých Buků, družstvo přestupem z Prahy posiluje reprezentační kapitánka Míša Veverková, trenérský tandem Karlíček-Borovec rozšiřuje na trio bývalý hráč Áda Siegel. Mladší žákyně obsazují na republice 3.místo, v kraji však hrají soutěž kadetek, protože „populační díra“ způsobuje, že v mládeži zůstávají jen 3 hráčky kategorie kadetek.Není těžké postoupit, ale ligu udržet – se plně projevuje v roce 2000. Po slibném rozjezdu v jarní části ligy je podzim ve znamení boje o záchranu. Přicházejí další hostování juniorek, tentokrát ze Dvora Králové, nedaří se zejména na pálce, na půlroční pracovní stáž odchází do SRN Hanka Kodenková a její výpadek mladý kolektiv s nedostatečnými hráčskými zkušenostmi jen těžko nahrazuje. Nakonec v baráži v hodině dvanácté je liga pro rok 2001 udržena. Naopak v mládeži se rýsuje kompaktní celek ze žákyň ročníků 1988-1990: v oblasti hraje soutěž kadetek (jen se 2 kadetkami – Petrou Bartelovou a Andreou Dvořáčkovou) a na Mistrovství ČR v Chocni s přehledem vítězí.
Roky 2001-2004 jsou charakteristické pendlováním družstva žen mezi jasným vítězstvím ve druhé lize, následované sestupem z ligy první. V mládežnické kategorii pak dožívají silné ročníky 1987-90, základna pyramidy se však neustále zužuje. Nedovoluje již postavit družstvo mladších žákyň, v roce 2004 má problémy s počtem hráček i družstvo kadetek, které nakonec není ani schopno obsadit republikový Open a oblast odehrává pár kadetek s řadou mladších žákyň. Heslo „NEJSOU DĚTI“ zní i z jiných sportů a kroužků, nepomáhá nábor. V letech 2001-3 oddíl organizačně zajišťoval chod softballového SCM (Sportovní centrum mládeže) pro východočeskou oblast. Rozjezd byl velkolepý, v Trutnově se střídali i trenéři jako Mike Stapleton, Kevin Henderson nebo Vláďa Süss, později ale rozdíly v názorech na strukturu SCM   a nízká účast hráček a žádná trenérů z ostatních oddílů v kraji nakonec vedla k ukončení smlouvy. Zdeněk Karlíček odchází z trenérského postu žen k mládeži, po ukončení činnosti Mirky Gardoňové přichází Monika Jaklová a v roce 2009 se vracejí dobré „holubice“ – bývalé hráčky Jana Klempířová a Šárka Horná.Ženy se natrvalo usídlují ve 2.lize, mládež prožívá vzestupy a pády v kategoriích kadetek a žákyň, kdy se hrají takové soutěže, na které je dost hráček. Pravidelně jezdíme na turnaj „Jacek Cup“ do polského Brzegu, pořádáme Trutnovské draky jako halové turnaje kadetek a později i Dračici pro žákyně. Výkonnostně jdou mládežnická družstva pomalu nahoru, i když si už musíme vzájemně vypomáhat s Mladými Buky. Růžky v oddíle vystrkuje i slowpitch – společně s Mladými Buky pořádáme Open Mistrovství ČR (s účastí hornoměstského družstva) a dokonce Mistrovství Evropy nebo Evropský pohár.

HISTORICKÉ TABULKY

ROK MUŽI ŽENY MLÁDEŽ
1979 3. místo krajského přeboru
1980 2. místo krajského přeboru 2.místo soutěže VČ a JM (1.Technika Brno, 2.Trutnov)
1981 2. místo krajského přeboru dtto
1982 2. místo krajského přeboru 6.místo sout. VČ, JM a SM 5. místo „Trutnovský drak“ (chlapci)
1983 8.místo přeboru ČR 2.místo krajského přeboru 5. místo VČ Poháru
1984 1.místo krajského přeboru 2. místo krajského přeboru
1985 5.místo přeboru ČR 2.místo krajského přeboru 2. místo krajského přeboru
1986 2. místo krajského přeboru 3. místo krajského přeboru 2.- 4. místo krajský přebor (smíšené družstvo)
1987 1.místo krajského přeboru 2. místo krajského přeboru 7. místo krajského přeboru (smíšené družstvo)
1988 1.místo krajského přeboru5.místo Přeboru ČSSR 2. místo krajského přeboru 7. místo krajského přeboru (smíšené družstvo)
1989 1.místo krajského přeboru5.místo Přeboru ČSSR 1.místo krajského přeboru 3. místo krajského přeboru (smíšené družstvo)
1990 1.místo krajského přeboru 3. místo krajského přeboru
1991 1.místo oblastního přeboru 2. místo oblastního přeboru
1992 7.místo NL žen („A“) 1místo European Series Little League (kadetky-Bittburg, SRN)1. místo Přeboru ČR juniorky1. místo OP Vč oblasti
1993 (po třech letech je jasné, že muži v Trutnově skončili definitivně…… a uvolňují i v této tabulce místo žákyním, kadetkám a ženám… ) 8.místo NL žen („A“) 2.místo OP Vč oblasti („B“) 1. místo European Series Little league (kadetky- Trutnov)5. místo World Series Little League (Kalamazoo – Michigan USA) kadetky3. místo Přeboru ČR juniorky
 ROK ŽENY  MLÁDEŽ 
1994 1. místo Přeboru Vč oblasti 8. místo v prolínací soutěži pro ligu 1. místo. Přeboru ČR kadetky               1. místo OP Vč oblasti(kadetky)            3. místo Přeboru ČR juniorky
1995  2. místo. v Mezioblastním přeboru ČR 2. místo Přeboru ČR (juniorky)              3. místo Přeboru ČR ml.žákyně
1996 2. místo. 2.NL žen 2. místo OP Vč oblasti. (kadetky)           5. místo PČR (juniorky)                         9. místo. PČR (kadetky)
1997 6. místo 2.NLŽ 3. místo OP Vč obl. (kadetky)             11. místo PČR (kadetky)
1998 1. místo v 2.NLŽ (přímý postup do 1. NLŽ) 2. místo PČR mladší žákyně                 5. místo PČR kadetky
1999 5.místo v 1.NLŽ 2. místo PČR mladší žákyně                 3. místo OP Vč.obl. (kadetky)
2000 7. místo v 1.NLŽ 1. místo PČR mladší žákyně       3.místo OP Vč.obl. (kadetky)
2001 8. místo v 1.ČLŽ  (po prohře se Dvorem Králové v baráži sestup do 2:ČLŽ) 3.místo OP Vč.obl. (kadetky)
2002 1. místo v 2.ČLŽ (přímý postup do 1. ČLŽ) 2. místo PČR kadetky
2003 9.místo v 1.ČLŽ  (přímý sestup do 2.ČLŽ) 2.místo OP (kadetky)                   4.místo MČR (kadetky)
2004 1. místo v 2.ČLŽ (přímý postup do 1. ČLŽ) 3.místo OP (kadetky)
2005 7.místo v 1.ČLŽ 4.místo OP (kadetky)
2006 7.místo v 1.ČSLŽ (sestup do 2.ČSLŽ) 5.místo OP (kadetky)
2007 7.místo v 2.ČSLŽ 4.místo OP (kadetky)
2008 3.místo v 2.ČSLŽ 5.místo OP (kadetky)                          14. místo Extraliga kadetek
2009 2.místo v 2.ČSLŽ 4.místo OP (kadetky)
2010 3.místo v 2.ČSLŽ 3.místo OP (kadetky)                             9. místo Extraliga žákyň
2011 3.místo v 2.ČSLŽ 9. místo Extraliga žákyň
2012 6.místo v 2.ČSLZ 11. místo Extraliga kadetek                   2. místo Extraliga žákyň
2013 5.místo v 2.ČSLŽ 6. místo 2.liga kadetek                          2. místo Extraliga žákyň
2014 8.místo v 2.ČSLŽ (sestup do 3.ČSLŽ) 3. místo Extraliga žákyň
2015 1.místo v 3.ČSLŽ (postup do 2.ČSLŽ) 3. místo Extraliga kadetek                     3. místo Extraliga žákyň